úsek B - Rokytnice v Orlických horách, I.část Žamberecké lesy-Rokytnice
Linie pevnůstek zde vede od lesní cesty z Prostřední Rokytnice do Bartošovic až k oblasti Klášterecké aleje, kde navazuje na sousední úsek A Mladkov. Objekty jsou umístěny na hřebeni. Protože zde terén není příliš členitý jsou všechny řopíky v rovném provedení kromě pevnůstky č. 30 a č. 227, které jsou šikmé vlevo. Linie je zpočátku tvořena dvěma sledy, ale severně od Zadního vrchu 657,7 m.n.m druhý sled končí objektem č.228, další pevnůstky se už nepodařilo stavební firmě vybudovat. V prvním sledu byla však betonáž provedena u všech objektů. Všechny pevnůstky kromě objektu č. 40 se v současnosti nacházejí v lesním masivu Žambereckých lesů.
Díky tomu se někde můžeme setkat se zachovalými původními střeleckými a pozorovacími průseky.
V předpolí linie lehkého opevnění vz. 37 byla postavena linie opevnění těžkého. Jedná se o sruby R – S 70 až 60. Kromě objektů R – S 63 „Centrála“ a R- S 62 „Na stráni“, které byly postaveny v římské odolnosti se jedná ve všech ostatních případech o objekty „arabského“ typu. Vybudování objektů v nižší odolnosti bylo umožněno tím, že sruby byly situovány do lesního porostu, který ztěžoval, nebo přímo vylučoval nasazení útočné vozby. Během okupace byly objekty poškozeny vytrháním zvonů a střílen hlavních zbraní.
Linií těžkého opevnění však výčet pevnostních staveb v tomto prostoru nekončí, protože na svazích nad Bartošovicemi se můžeme setkat s objekty vz. 36 .
Úsek B ( B1 ) Rokytnice byl stavebně zadán firmě František Havlíček, Žamberk a to již 13. 7. 1937. Jelikož firma neprováděla výstavbu objektů podle představ vojenského stavebního dozoru, tak ji byla stavba úseku odebrána a znovu zadána firmě Syrový z Prahy. Kvůli těmto komplikacím se podařilo vybetonovat pouze 56 ze zadaných 74 objektů. Velitelem vojenského stavebního dozoru byl jmenován kpt. Pěch. B. Tesárek.
První sled
První sled začíná objektem č. 23 A – 180 N, který je postavený jihovýchodně od kóty 718 m. n. m. dále navazuje řopík č. 24 A – 140 N, ten se nachází vedle lesní cesty z Horní Rokytnice do Bartošovic. Objekt má patrně špatně provedenou izolaci, protože je v něm zhruba po kotníky vody a stěny jsou zevnitř značně porostlé vápencem.
Pohled na objekt č. 23 A - 180 N na začátku prvního sledu.
Za tímto objektem linie směřuje do nízkého a temného lesa, kde se nacházejí objekty č. 25 A – 140 N a č. 26 A – 120 N. V obou případech se jedná o běžná „áčka“. Zajímavostí je snad jen dochovaný zbytek kamenné rovnaniny o řopíku č. 25. Průzkum je v těchto místech značně komplikovaný, protože objekty lze, kvůli hustému lesu, nalézt jen s velkými obtížemi.
Pevnůstka č. 25 A - 140 N u které se nachází zbytky kamenné rovnaniny.
To však neplatí pro pevnůstku č. 27 A – 220 Z, která stojí hned vedle zelené turistické stezky, severovýchodně od Zadního vrchu. Na čelní straně levého, krycího ucha jsou dvě stopy po střelách z pěchotní zbraně, pravděpodobně pušky. Trubky odtahu zplodin střelby byly na vnitřní straně nastaveny pozinkovaným, stočeným plechem. Z toho lze usuzovat, že při stavbě objektu měla firma od vojenské správy k dispozici pouze odtahy pro objekty normální odolnosti. Jelikož se však v tomto případě jedná o pevnůstku zesílenou, tak dělníci použili krátkou trubku a zbytek nastavili plechem.
Dále je linie tvořena objektem č. 28 A – 140 N, který se nachází na druhé straně zelené, turistické stezky. Objekt je podobně jako všechny předchozí po stavební stránce plně dokončen, ale na rozdíl od výše zmíněných pevnůstek se zde dochoval kompletní zához i s kamennou rovnaninou.
Na snímku je zachycen jediný prvosledový objekt, který je jiného typu než A. Jedná se o pevnůstku č. 40 E N. Uvnitř se unikátně dochoval fragment brněnské lafety vz. 37.
Fragment brněnské lafety vz. 37 z pevnůstky na předchozím snímku.
O několik desítek metrů jižněji byl postaven objekt č. 29 A – 140 N a ještě dále se nachází řopík č. 30 A – 160 N šikmý s levou střeleckou místností umístěnou níže. Před tímto objektem jsme nalezli volně ležící úchyt pro zavěšení mříže vz. 37, který se nepodařilo zabetonovat. Uvnitř je zbytek těsnící šňůry. Ta se vkládala mezi příruby nasávací roury a ventilátoru. Z toho je vidět, že objekt byl vybaven ventilátorem. Další zvláštností je, že na podlaze chybí, žlábek pro svádění vysrážené vody do jímky. Následuje pevnůstka č. 31 A – 160 N, postavená přibližně v týlu pěchotního srubu R – S67. V interiéru se nám podařilo objevit volně ležící, nezabetonovaný závěs pro mříž vz. 37. Podobně jako u předcházejícího objektu, je i zde pro tento držák vynechaná v betonu prázdná kapsa.
Na snímku je zachycen řopík č. 30 A - 160 N.
Dále linii tvoří dva řopíky č. 32 A – 140 N a 33 A – 160 N, kteří jsou vybetonováni na obou stranách lesní cesty ( dnes červená turistická ). „Třiatřicítka“ nese stopy po zkušebním ostřelování poškozena je týlová stěna v okolí granátového skluzu, kde došlo k průniku projektilu až dovnitř do střelecké místnosti. K tomuto poškození došlo patrně někdy během okupace. Za tímto objektem následuje pevnůstka č. 34 A – 140 N i zde se můžeme setkat se stopami po ostřelování, tentokrát však byly použity jenom pěchotní zbraně, s největší pravděpodobností asi puška. Pravá boční stěna nese tři stopy po zásahu a další je ve střílně. Podobně poškozen je i sousední objekt č. 35 A – 120 N, kde byla postřelována opět pravá boční stěna a střílna. Kdy k poškození došlo lze jen obtížně určit. Protože ostřelování objektů lehkého opevnění pěchotními zbraněmi a navíc v tak malém rozsahu lze jen těžko připsat na vrub německým okupantům. V týlu pevnůstky č. 35 jsou pozůstatky po spojovacích a přibližovacích zákopech.
Pevnůstka č.33 A - 160 N se stopami po zkušebním ostřelování..
Jižně od kóty Přední vrch 669 m. n. m. je stanoviště objektu č. 36 A – 120 N a kus dál na východ se nachází jeho soused č. 37 A – 180 N v obou případech se jedná o víceméně běžná áčka. Za zmínku stojí snad jen poškození objektu č. 37 jehož pravá boční stěna byla postřelována pěchotní zbraní podobně jako tomu bylo u objektů č. 34 a 35.
O několik desítek metrů východně protíná linii silnice z Kunvaldu do Bartošovi v Orlických horách, která je postřelována dvěma zesílenými objekty. První z nich je objekt č. 38 A – 140 Z, který byl postaven na západní straně komunikace. Uvnitř pevnůstky jsou nezvykle hluboko ve stěně zapuštěny trubky výfuků zplodin střelby, vlastní trubka proto vůbec ze zdi nevyčnívá. Je možné, že jsou zde osazeny výdechy určené pro objekty normální odolnosti, ale zůstává otázkou proč zde nebyly výfuky nastaveny stočeným plechem podobně jako tomu je u řopíku č. 27 A – 220 Z. Objekt má též střílny upravené vyříznutím většího otvoru pro zbraň. Tuto úpravu provedli německé jednotky na sklonku války. V té době se ozbrojené síly Třetí říše na východní frontě, zoufale snažily zastavit valící se Rudou armádu. Vrchní velení proto rozhodlo využít části linií našeho opevnění k alespoň provizorní obraně. Jelikož však objekty nedisponovali periskopy a lafetami, tak bylo nutné tento nedostatek řešit zvětšením střílnového otvoru, tak aby bylo možné skrz něj provádět i pozorování. Přičemž německé kulomety mg 34 nebo 42 se umisťovali na jednoduché dřevěné stolky. Je více než jasné, že tato úprava byla jen pouhou improvizací a s bojovou hodnotou plně vybaveného objektu se nedá srovnávat. Nakonec k boji o československé opevnění v této oblasti nedošlo. Ale třeba na Ostravsku byly, některé objekty především těžkého opevnění zapojeny do průběhu bojů a ztěžovali tak postup Rudé armádě.
Pohled na týlovou stěnu objektu č. 44 A – 180 N. Pevnůstka byla rekonstruována občanským sdružením Řopklub 44.
Na druhé straně silnice se nachází objekt č. 39 A – 120 Z i on byl postižen podobnou úpravou střílen jako jeho předcházející soused. Poněkud více v týlu je v malém údolíčku umístěna pevnůstka č. 40 E N, v současnosti se nalézá na čerstvě vykácené pasece, takže je na ní pěkný pohled. Svoji jedinou střílnou měla vykrývat prostor mezi řopíky č. 39 a 40 a mohla též postřelovat i překážky v linii těžkého opevnění. V nedávné minulosti se někdo patrně pokoušel o rekonstrukci tohoto objektu, protože všechny ocelové prvky jsou natřeny z vnějšku černou a uvnitř šedou barvou, bílým nátěrem je opatřena i část výdřevy, která se dochovala v zalomení pro ventilátor.
Linie je dále tvořena objektem č. 41 A – 140 N, jehož stanoviště je situováno hned vedle lesní cesty
( dnes turistická zelená ) společně se sousedním objektem č. 42 A – 140 N mohli pevnůstky tuto lesní komunikaci v případě potřeby postřelovat a zabránit, tak postupu nepřítele.
O několik desítek metrů dál na severovýchod byl vybetonován objekt č. 43 A – 160 N, který se nachází poblíž křižovatky lesních cest. Pod křižovatkou vedle červené turistické stezky je umístěn řopík č. 44 A – 180 N, který od roku 2003 do roku 2013 rekonstruoval řopklub 44. Na tento objekt navazuje poslední pevnůstka Rokytnického úseku č. 45 A – 120 N , která byla postavena na křižovatce lesních cest. Objekt byl pravděpodobně během okupace podroben zkušebnímu ostřelování. Jeho týlová strana nese celkem šest průstřelů od kanónu větší ráže. Postřelovaná je i levá boční stěna, kde v oblasti pod střílnou došlo k průrazu, střílna je proto z vnitřní strany lehce poškozena. V interiéru je na podlaze značné množství sutě a hlíny.
Všechny objekty v popisované části úseku se podařilo po stavební stránce plně dokončit a to z toho důvodu, že byly postaveny péčí firmy Františka Havlíčka ze Žamberka ještě v roce 1937. S největší pravděpodobností byl u všech objektů dokončen i zemní zához. Ten se do současnosti v kompletním stavu dochoval pouze u pevnůstek č. 26, 28, 29, 30, 35, 39, 40, 41 a 42 u objektu č. 25 zůstal jenom zbytek kamenné rovnaniny. Vybavenost objektů byla na poměrně slušné úrovni. Ventilační soupravou disponoval každý řopík. Lafety byly namontovány jenom do důležitých objektů a to ještě většinou v počtu jedné lafety na objekt. Jedná se o tyto pevnůstky: č. 23, 27, 28, 30, 33, 36, 37, 38, 39, 40 a 41. Objekt číslo 39 tvořící uzávěr silnice z Kunvaldu do Bartošovic v Orlických horách měl lafety osazeny v obou střílnách. Zarážející je fakt, že objekty č. 30 a 31 nemají osazen závěs pro mříž vz. 37. Tyto závěsy jsme nalezli volně ležící v okolí objektů. Z toho vyplývá, že objekty nebyly opatřeny vchodovou mříží.
Bojová hodnota objektů prvního sledu byla docela vysoká, protože všechny objekty v této oblasti jsou plně dokončeny a důležité pevnůstky jsou i vybaveny lafetami. V ostatních byl pravděpodobně používán lehký kulomet vz. 26 uchycený v improvizovaném závěsu.
Z původního vybavení se toho do současnosti moc nedochovalo. V mnohých objektech se můžeme setkat z mřížemi vz. 38, které však byly osazeny až v poválečném období. V pevnůstce č. 40 E N je ve střílně zbytek brněnské lafety vz. 37, který se nepodařilo demontovat kvůli špatně osazenému čepu ( závitem dolů ). V objektu je také ve vchodové střílně původní uzávěr s přítlačným křidélkem. Tento uzávěr je jediným dochovaným uzávěrem vchodové střílny, který se nachází v popisované oblasti.
Seznam objektů prvního sledu
Číslo objektu |
Typ |
Výškové řešení |
Číslo objektu |
Typ |
Výškové řešení |
23 |
A – 180 N |
R |
35 |
A – 120 N |
R |
24 |
A – 140 N |
R |
36 |
A – 120 N |
R |
25 |
A – 140 N |
R |
37 |
A – 180 N |
R |
26 |
A – 120 N |
R |
38 |
A – 140 Z |
R |
27 |
A – 220 Z |
R |
39 |
A – 120 Z |
R |
28 |
A – 140 N |
R |
40 |
E N |
- |
29 |
A – 140 N |
R |
41 |
A – 140 N |
R |
30 |
A – 160 N |
Šl |
42 |
A – 140 N |
R |
31 |
A – 160 N |
R |
43 |
A – 160 N |
R |
32 |
A – 140 N |
R |
44 |
A – 180 N |
R |
33 |
A – 160 N |
R |
45 |
A – 120 N |
R |
34 |
A – 140 N |
R |
|
|
|
|
Vysvětlivky: R – rovný
Šl – Šikmý s levou střeleckou místností níže
Druhý sled
Druhý sled v popisované části úseku tvoří pouze čtyři objekty, další se již nepodařilo vybetonovat. Prvním z postavených objektů je č. 225 A – 120 Z, jehož stanoviště se nalézá vedle lesní cesty z Bartošovic do Rokytnice v Orlických horách. Pevnůstka postrádá zemní úpravy, to ve spojení s faktem, že je objekt v zesíleném provedení, to ho činí opravdu mohutným. V současnosti je řopík využíván jako chata a v jeho okolí jsou rozmístěny lavičky, stolky, apod. Vstupní mříž je samozřejmě uzamčena a tudíž byl průzkum interiéru znemožněn.
O něco více v týlu se v lesní školce nachází objekt č. 226 E N. Objekt je bez zemních úprav. Jihovýchodně od něj linii tvoří další pevnůstka č. 227 A – 140 N šikmý vlevo, kterou projektanti umístili kousek pod lesní cestu z Haničky na Pašeráckou lávku. Objekt se v současnosti nachází v mladém hustém lese, takže jeho nalezení působí značné obtíže. Řopík nemá dokončeny zemní úpravy a je také uzamčen. Na druhé straně lesní cesty bylo situováno stanoviště dalšího objektu č. 228 A – 140 N, který je dnes obklopen mladým temným lesem, proto se může hledání tohoto objektu stát velmi zdlouhavým, ale výsledek stojí určitě zato. V interiéru se totiž dochovala poměrně velká část výdřevy, která je navíc v perfektním stavu. Výdřevou je pokryt celý strop, spojovací chodbička a druhá střelecká místnost. Pevnůstka má nejlépe zachovanou výdřevu v celém Rokytnickém úseku. V okolí objektu nedošlo k provedení zemních úprav. Další pevnůstky druhého sledu se už nepodařilo vybetonovat.
Čelní strana objektu č. 226 E N. Pevnůstka postrádá zemní úpravy a záhozy.
Krásně zachovalá výdřeva s granátovým skluzem . Takto pěkným interiérem se může „pochlubit“ objekt č. 228 A – 140 N.
Dokončenost druhého sledu není příliš valná. V popisované oblasti se podařilo vybetonovat pouze čtyři objekty. Přičemž všechny postrádají zemní úpravy. Vnitřní vybavení jako jsou ventilační soupravy a lafety se nedostalo pravděpodobně nikam ( objekty č. 227 a č. 225 jsou uzamčeny. ). Do objektů se alespoň podařilo osadit vchodové mříže vz. 37.
Uzamčená pevnůstka č. 227 A - 140 N šikmá vlevo.
Z toho vyplývá, že obrana v druhém sledu by byla pouze improvizovaná a spoléhalo se především na první sled, který zde byl postaven již v roce 1937 a byl tudíž daleko lépe připraven k boji než z velké části nedokončený sled druhý.
Seznam objektů druhého sledu
Číslo objektu |
Typ |
Výškové řešení |
Číslo objektu |
Typ |
Výškové řešení |
225 |
A – 120 Z |
R |
239 |
A – 140 N |
R |
226 |
E N |
- |
240 |
A – 160 N |
R |
227 |
A – 140 N |
Šl |
241 |
A – 140 N |
R |
228 |
A – 140 N |
R |
242 |
A – 140 N |
R |
229 |
A – 160 N |
R |
243 |
E N |
- |
230 |
A – 160 N |
R |
244 |
A – 140 Z |
R |
231 |
A – 140 N |
R |
245 |
A – 120 Z |
R |
232 |
A – 200 N |
R |
246 |
A – 160 Z |
R |
233 |
A – 140 Z |
R |
247 |
A – 140 Z |
R |
234 |
A – 140 N |
R |
248 |
A – 180 N |
R |
235 |
C N |
R |
249 |
A – 180 N |
R |
236 |
A – 160 N |
R |
250 |
A – 140 N |
R |
237 |
A – 140 N |
R |
251 |
A – 140 N |
R |
238 |
A – 140 N |
R |
252 |
A – 180 N |
R |
|
Vysvětlivky: R – rovný
Šl – šikmý s levou střeleckou místností níže
Autor článku: Zdenek.Janecky@centrum.cz